PARTNEŘI

Hromosvody

Ochrana před přímým úderem blesku (hromosvod) tvoří štít, který má za úkol zachytit převážnou část bleskového proudu a vytvořit mu co nejpřímější cestu k zemniči. Podle druhu objektu se soustava hromosvodu liší v závislosti na ochranné hladině ( I. - III.), do které daný objekt spadá. Normy, EN 61024-1 (IEC 1024-1) a NF C 17 102 rozlišují ochrannou hladinu dle požadované účinnosti. Od uvedené ochranné hladiny se odvíjí i způsob provedení hromosvodu.

Bleskosvod (nepřesné pojmenování avšak stále často užívané slovo je hromosvod) je zařízení vynalezené Prokopem Divišem , které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Bleskosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:

  • ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
  • způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
  • způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archívy)
  • nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.

Bleskosvod má tři hlavní části - jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové.

Dále bleskosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok P.D.A)

Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:

  • žárově zinkovaná ocel
  • měď
  • slitina hliníku, např. dural
  • nerezová ocel